Historie vozíků

První vozíky byly zaznamenány kolem roku 1860 ve Švýcarsku, stejně jako dürrbachští psi, předchůdci dnešních bernských salašnických psů. Sedláci je využívali jako hlídače, pomocníky při hnaní dobytka, ale především jako tažné psi, když v podhorských oblastech nabízeli na prodej své zboží nebo tahali na farmu mléko a sýr ke zpracování. Takový pracovní pes byl velice prospěšný celé rodině, dospělým ulehčoval práci a dětem sloužil k zábavě.

Využití vozíků

V minulosti bylo tahání vozíků pro bernské salašnické psy poslání. Bez nich by byl život pro sedláky ve švýcarských horách velice složitý. V dnešní době je tato činnost pokládána za sport. Bernský salašnický pes je již svým původem velmi chtivý práce a učenlivý. V americkém klubu bernských salašnických psů se v dnešní době konají nejen závody, zkoušky, ale zadávají se i tituly v tahaní vozíků, úspěšní jedinci jsou považováni za výborné pracovní psi. Pro psy je to zábava, rádi budou tahat nákup, ale i vaše ratolesti.

Každý, kdo má zájem se svým pejskem pracovat, musí mít na paměti, že pejsek musí být důsledně vychovaný, musí umět chodit u nohy a zastavit na povel, pokročilý jedinci znají i zatočit doprava či doleva a couvat. Berte prosím na vědomí, že pokud máte pejska, který utíká a neposlechne na přivolání, je velice nebezpečné zapřáhnout a to nejen pro něho samotného, ale také pro okolí!

"Žádný velký pes nezůstane tak dlouho svěží, veselý a zdravý jako správně vychovaný tažný pes." A.Heim

Ukázky zkoušky "draft test" v USA

Tahat vozík nemusí nutně pouze salašnická plemena, vozík je vhodný pro každého pejska s chutí do práce a kohoutkovou výškou minimálně 50 cm.

Australský ovčák